Sára je pohledná devětadvacetiletá žena, která nemá partnera ani dítě. Pracuje jako asistentka na velitelství armády, kde o společnost mladých a silných mužů nemá nouzi, nedokáže si mezi nimi ale vybrat, což jí nevybíravým způsobem předhazuje její autoritářská matka i okolí. Když potká galantního a půvabného Martina, konečně prožívá lásku, o které zatím jen snila. Postupně se sbližují. Martin ale skrývá tajemství, které je pro většinu společnosti něčím nepřijatelným. Po celosvětově úspěšném debutu Já, Olga Hepnarová přichází režiséři Petr Kazda a Tomáš Weinreb s mezinárodně obsazeným dramatem o netoleranci a odvaze čelit jí. Svým autorským debutem Já, Olga Hepnarová zaujali Tomáš Weinreb a Petr Kazda renomované porotce stovek zahraničních festivalů včetně Berlinale, kde mělo drama světovou premiéru. Stejně jako v příběhu poslední popravené ženy v ČSSR reflektují i v dramatu Nikdo mě nemá rád vysoce aktuální téma neschopnosti splňovat představy většinové společnosti a tlaku, odcizení i vlastních pochybností, které s sebou jinakost přináší. Hlavní hrdinkou dramatu je Sára, která pracuje jako sekretářka na vojenském velitelství v Praze. Brzy jí bude třicet, je svobodná a bezdětná, což jí její matka neváhá připomenout při každé příležitosti. Aspoň částečné porozumění nachází u otce a kamarádky Lenky, ze všeho nejvíc je ale sama. Z jakési letargie ji vytrhne až Martin. Muž s jemnou tváří a galantním vystupováním. Postupně se začínají sbližovat, ale když chce Sára posunout jejich vztah na hlubší a fyzickou úroveň, Martin ho nečekaně utne. Sára odmítá přijmout jeho neochotu svěřit se jí a chce vědět, co mu brání být s ní. Přitom zjistí, že má Martin tajemství. Slíbí, že ho nikomu neprozradí, ale v dobré víře slib poruší. A tím oba odsoudí k všeobecnému opovržení. Aby byly scény ze Sářina života co nejautentičtější, konzultovali tvůrci scénář s armádními poradci a natáčeli s profesionálními vojáky v prostorách pražského posádkového velitelství nebo během vojenské přehlí